/Tisková zpráva MPSV/

Úřad práce ČR připravil přehled nejčastějších otázek, včetně odpovědí, které kladou zaměstnavatelé v souvislosti s vyplňováním a podáváním žádostí 

o cílenou podporu z Programu Antivirus. Tyto dotazy vychází z dat získaných při zpracování žádostí. Dodržení správného postupu a úplnost žádosti jsou přitom zásadní pro hladký průběh jejich vyřízení a tedy získání podpory v co nejkratším čase.

1.   Můžu žádat v rámci Programu Antivirus o příspěvek na vyplacené mzdy?

Ne. Prostřednictvím programu stát přispívá na vyplacené náhrady mezd. Nikoli na vyplacené mzdy. To v praxi znamená, že pokud zaměstnanci chodí do práce
a dostanou mzdu, nemůže ÚP ČR takové firmě příspěvek poskytnout. Jestliže zaměstnavatel vyplatil zaměstnancům náhradu mzdy za dobu, kdy pracovat nemohli, pak za splnění dalších podmínek, může ÚP ČR příspěvek žadateli přiznat.

Ne. Prostřednictvím programu stát přispívá na vyplacené náhrady mezd. Nikoli na vyplacené mzdy. To v praxi znamená, že pokud zaměstnanci chodí do práce
a dostanou mzdu, nemůže ÚP ČR takové firmě příspěvek poskytnout. Jestliže zaměstnavatel vyplatil zaměstnancům náhradu mzdy za dobu, kdy pracovat nemohli, pak za splnění dalších podmínek, může ÚP ČR příspěvek žadateli přiznat.

2. Co když odešlu neúplnou žádost?

Taková žádost bude žadateli vrácena zpět k doplnění. Protože takových žádostí dostává ÚP ČR velmi mnoho, postupně jsou všechna potřebná pole vyřešena tak, aby byla povinná, a tím pádem by bez vyplnění všech údajů nebylo možné žádost ani odeslat. Žádost je neúplná i případě, že chybí požadované soubory -– žádost, dohoda, smlouva o zřízení účtu, případně plná moc.

3. Může moje firma poslat doklady k žádosti přes datovou schránku jiné firmy? (Mzdy a administrativu pro mě dělá externí účetní, ta všechno odesílá.)
Co musí obsahovat plná moc k zastupování v programu Antivirus?

Možné to je, ovšem je potřeba, aby měl odesílatel zplnomocnění žadatele. V opačném případě musí ÚP ČR zaslanou žádost vrátit k opravě. Oprava může proběhnout dvěma způsoby – buď je při podání žádosti dodáno i zplnomocnění odesílatele k uzavření dohody (případně i dalším úkonům, jako je předkládání vyúčtování), nebo musí žádost zaslat přímo ta firma, která o refundaci nákladů na náhrady mezd žádá.

Správní řád (konkrétně § 33 odst. 1 a 2 zákona č. 500/2004 Sb.) taxativně vymezuje zastoupení na základě plné moci. V tomto případě pak je nutné, aby obsahovala následující náležitosti:

I.     Musí jít o písemnou plnou moc. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce.

II.    Musí být specifikováno k jakému úkonu, skupině úkonů, pro jakou část řízení nebo zda pro celé řízení je plná moc udělena.

III.   Musí být uvedeno, kdo zmocňuje, koho zmocňuje a že zmocněnec plnou moc přijímá

4. Zaslané doklady (žádost a dohoda) na sebe nejsou napojeny. Lze samostatně zaslat dohodu bez žádosti?

Žádost a dohoda se sice navenek jeví jako samostatné, ale jsou propojeny. Žádost
je nezbytná pro práci s dohodou. Pro vygenerování dohody je nutné nejprve vyplnit žádost. Bez žádosti není možné zaslat samostatně pouze dohodu.

5. Může žádat zaměstnavatel o podporu z programu Antivirus, když jsou někteří jeho zaměstnanci na OČR (ošetřovném)? Je možné požádat jen za dobu, kdy
na OČR nebyli nebo třeba za celý měsíc včetně té doby, kdy zaměstnanec pobíral OČR?

V rámci programu Antivirus může zaměstnavatel uplatňovat pro překážky na straně zaměstnance pouze náhrady mezd, které jsou vypláceny podle § 192 zákoníku práce. OČR mezi tyto překážky na straně zaměstnance nepatří.

6. Mohou firmy na některé zaměstnance žádat o příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením dle §78a Zákona o zaměstnanosti a na jiné zaměstnance z programu Antivirus v daném měsíci?

Mohou, ale na konkrétního zaměstnance mohou požadovat za vykazovaný měsíc jen jeden typ příspěvku. Například jestliže na provozního zaměstnance žádají o příspěvek z programu Antivirus, už nemohou vykázat žádné výdaje na tohoto zaměstnance
ve zvýšených nákladech z § 78a.

7. Musíme k žádosti doložit doklad o zřízení bankovního účtu, nebo stačí poslat poslední výpis z účtu?

Je nutné doložit přímo doklad o zřízení účtu nebo doklad vystavený peněžním ústavem, ve kterém bude uvedeno, že má zaměstnavatel zřízen účet, jedná se
o povinnou přílohu žádosti.

8. Je možné zažádat o příspěvek už nyní, když chceme žádat na úhradu nákladů od dubna?

Žádost o příspěvek je možné podat už nyní. Na základě řádně vyplněné žádosti
a při splnění stanovených podmínek, bude uzavřena dohoda. K proplacení peněz dojde až na základě zaslaného měsíčního vyúčtování. Měsíční vyúčtování (tzv. výkaz) je třeba doložit do konce následujícího kalendářního měsíce po měsíci, za který zaměstnavatel o příspěvek žádá. Tedy například pro výplatu příspěvku za náhrady mzdy vyplacené v dubnu je nutné odeslat tzv. výkaz do konce května.

9. Jaké překážky může zaměstnavatel kvalifikovat jako překážky ze strany zaměstnavatele? Lze mezi ně zařadit i čerpání řádné dovolené, na kterém
se zaměstnavatel se zaměstnanci domluvili?

Překážky v práci ze strany zaměstnavatele jsou taxativně vymezeny příslušným ustanovením zákoníku práce. Za správnost stanovení příslušné překážky v práci
a dodržování zákoníku práce zodpovídá zaměstnavatel. Čerpání řádné dovolené není dle zákoníku práce překážkou na straně zaměstnavatele.

10. Bude krácena výše příspěvku za měsíc březen, když byly překážky v práci
až od 12. 3. 2020?

Maximální výše příspěvku se za březen nekrátí, pokud byly finanční prostředky vynaloženy na náhrady mezd včetně odvodů v odpovídající výši.

11. Dohoda obsahuje ustanovení o bezdlužnosti. S ohledem na změny právní úpravy, je nutné ji k proplacení příspěvku doložit?

Dne 14. 4. 2020 byl uveřejněn ve Sbírce zákonů zákon č. 161/2020 Sb., na základě kterého se bezdlužnost nedokládá. Neznamená to ovšem, že to zbavuje zaměstnavatele povinnosti plnit své závazky.

12. Proč se (například chybně vyplněné) žádosti stornují? Proč se nedají pouze doplnit?

Vzhledem k tomu, že na správně vyplněnou žádost je vázáno generování dohody
a její elektronický podpis ze strany zaměstnavatele, musí být údaje správně vyplněné. V opačném případě by vlastně zaměstnavatel „podepsal“ dohodu na základě neúplných nebo nesprávných informací, což by následně mohlo vést v krajním případě až k vrácení příspěvku, který by byl na základě takové dohody vyplacen.

Tiskové oddělení MPSV a ÚP ČR